Informační model kanalizační sítě

Posted Posted in BIM Standardy, Nástroje pro práci s IFC, Různé

Datový standard IFC (ČSN EN ISO 16739:2013) je obecně uznávaný standard pro BIM modely. Zatím je stále nejčastěji uváděn především v souvislosti s budovami, ale ve Velké Británii byl realizován projekt, který prostřednictvím prototypu ukázal, že je možné použít datový standard IFC také pro infrastrukturní stavby, konkrétně pro kanalizační síť. Ukázkovým prostorem bylo centrum města Newcastle upon Tyne. Zdrojem dat pro prototyp byla schématická geografická data používaná pro Asset Management, která byla transformována do formy parametrického modelu. Výsledný 3D model sítě ve formátu IFC byl prezentován v kontextu 3D modelu města a podpořil diskuzi vedoucí k efektivnější práci s daty.

Úvod

Tento text popisuje studii, kterou realizovala Northumbria University (Newcastle upon Tyne) pro společnost Northumbrian Water Ltd. (NWL). NWL v současnosti zajišťuje kanalizaci pro přibližně 2 miliony stavebních objektů. Kanalizační síť obsahuje 437 čistíren odpadních vod, 683 čerpacích stanic a více než 15 tisíc kilometrů potrubí. Kanalizační síť je jednou z nejstarších infrastruktur ve Velké Británii (UK). S tím souvisí i dlouhá historie organizací, které mají na starost výstavbu a údržbu této infrastruktury. Jak se ukazuje, informace o této síti jsou nesouvisle rozdělené v několika informačních systémech a nejsou kompletní. Velkou měrou je to právě proto, že naprostá většina infrastruktury vznikala v době, kdy se informace neevidovaly, nebo byla evidence postupem času a vlivem organizačních změn ztracena, nebo nebyla aktualizována. V současnosti se společnost snaží najít nové a efektivní způsoby práce s daty o této rozsáhlé infrastruktuře. Zároveň společnost vnímá tlak britské vlády na zavádění informačního modelování staveb (BIM) do stavebnictví a má ambici být lídrem v této oblasti pro sektor vodovodů a kanalizací. Proto bylo předmětem této studie pokusit se najít vztahy mezi daty, se kterými společnost pracuje a koncepty a technologiemi používanými v BIM.

Struktura dat pro správu a údržbu kanalizační sítě

Základem pro efektivní správu rozsáhlé infrastruktury jsou samozřejmě data. Jak bylo řečeno výše, tato data nejsou v ideálním rozsahu ani stavu. Proto se již dříve společnost Nortumbrian Water Ltd. účastnila projektu na kterém participovalo více společností poskytujících tyto strategické služby. Společně se pod vedením UK Water Industry Research Limited (UKWIR) snažili popsat strukturu informací se kterými pracují. Výsledkem byla zpráva Ensuring Service Delivery Through Best Practice Management of Sewerage Data (Zajištění nejlepší praxe pro management dat o kanalizaci). Zásadním výsledkem z hlediska tohoto projektu je následující E-R diagram, který popisuje práci s daty a který prošel připomínkami několika největších provozovatelů kanalizace v UK.

UKWIR ER diagram

Jak je z tohoto diagramu patrné, zahrnuje nejen fyzické elementy kanalizační sítě, ale také právní závazky, posouzení, registr událostí souvisejících s provozem sítě, zákazníky, monitoring sítě a odborné posudky, ale i stavební objekty napojené na síť. Informační systém postavený nad takovým datovým modelem by tedy měl teoreticky být použitelný pro práci se všemi aspekty sítě. NWL bohužel v tuto chvíli takový jednotný systém nemá a neprovozuje, takže informace jsou roztříštěné, jak již bylo řečeno. Je to zároveň stav, který je podobný i u ostatních provozovatelů.

V rámci studie jsme se pokusili najít mapování mezi tímto obecným datovým modelem a koncepty existujícími v datovém modelu Industrial Foundation Classes (IFC), protože IFC je obecně uznávaným standardem pro BIM modely. Jedná je o otevřený standard vyvíjený organizací buildingSMART, jehož dokumentace je volně dostupná, ale zároveň byl přijat jako ISO, EN a ČSN standard. Prakticky všechny software, které se hlásí k metodice BIM jsou schopny s tímto formátem pracovat. Z hlediska rozsahu je velmi komplexní (776 datových tříd ve verzi IFC4), protože dokáže pojmout informace o jednotlivých stavebních elementech, jejich seskupení a logickém propojení, ale i o účastnících stavebního procesu, časovém plánování, rozpočtu, výkazech, souvisejících dokumentech a dalších aspektech stavby. Většina SW proto pracuje pouze s částí tohoto rozsáhlého datového modelu (tzv. Model View Definition (MVD)), což ale nevylučuje další široké využití pro výměnu téměř jakýchkoli informací souvisejících se stavbou. Standard IFC byl původně vytvořen pro budovy, ale již delší dobu probíhají projekty zaměřené na jeho rozšíření na liniové stavby, tunely, mosty a další. Rozšíření pro liniové stavby (IFC Alignment) je již oficiálním standardem buildingSMART a spolu s dalšími rozšířeními by mělo být součástí standardu v blízké době. Následující diagram ukazuje využití IFC pro zachycení datové struktury uvedené výše:

IFC-UKWIR mapping

Diagram je úmyslně strukturován stejným způsobem jako relační diagram UKWIR, aby bylo zcela zřejmé, že popisuje kompletně předmětnou odbornou doménu s využitím datového modelu IFC4 a to včetně provozních informací, osob, událostí a dalších aspektů. Na základě tohoto modelu lze tedy konstatovat, že i bez případných budoucích rozšíření je možné využít datový model definovaný ve standardu IFC pro veškerou komunikaci týkající se kanalizační sítě. Zároveň může nad touto standardní datovou strukturou být přímo postaven plnohodnotný informační systém pokrývající potřeby organizace jako je NWL.

Obsah dat pro správu a údržbu kanalizační sítě

Zatímco předešlý diagram je možné použít pro strukturu nosných datových objektů, na podrobnější úrovni je třeba specifikovat jaké konkrétní informace se mají shromažďovat (a udržovat) o těchto základních elementech. V průběhu pilotního projektu se stalo zcela zřejmým, že to je prioritní oblast, které se bude muset NWL věnovat v nadcházejících měsících, protože ani uvnitř společnosti zatím není nastavena firemní kultura pro práci se strukturovanými daty. V současnosti probíhající digitální transformace společnosti tak bude muset zahrnout obsáhlou diskuzi nad obsahem i rozsahem dat se kterými společnost pracuje a jejich hodnotou. Výše zmíněná zpráva UKWIR uvádí celkem 301 popisných atributů definovaných pro 29 typů elementů uvedených v diagramu. Protože jsme vytvořili mapování mezi těmito entitami a odpovídajícími koncepty v modelu IFC, je rovněž možné použít některé z předdefinovaných parametrů, které jsou součástí standardu IFC. Pro jejich snadnější procházení byl uzpůsoben následující nástroj. Na obrázku jsou vidět právě některé parametry týkající se vlivu na životní prostředí, což je samozřejmě jedna z oblastí, kde se musí provozovatel kanalizační sítě řídit řadou právních předpisů.

IFC4 Property Browser

Se standardem IFC úzce souvisí standard Construction Operations Building information exchange (COBie), který je součástí amerického National BIM Standard (NBIMS), byl následně přejat s mírnými doplněními jako britský standard BS 1192-4:2014. COBie je definováno jako značně zjednodušená forma IFC4 a je velmi často prezentován ve formě excelových tabulek. Primární zaměření COBie je právě na oblast facility managementu (FM) a původně byl pro tento účel vyvíjen americkou armádou. Právě pro tyto účely obsahuje několik desítek základních popisných atributů pro účely FM. Protože bylo COBie, jakožto nejjednodušší možná forma BIM dat prosazováno v rámci britské BIM strategie, vznikla v británii další rozsáhlá sada COBie šablon pro jednotlivé typy stavebních elementů.

Jak je zřejmé, existuje celá řada možných zdrojů, kterými se může společnost jako NWL inspirovat při definici vlastních informačních požadavků. Protože se chce NWL stát lídrem BIM ve svém průmyslovém sektoru, zabývá se aktivně definováním těchto informačních požadavků.

Pilotní projekt

Pro praktickou demonstraci možností využití BIM/IFC pro správu kanalizační infrastruktury byl realizován pilotní projekt. V rámci tohoto projektu byla převedena data z geografického informačního systému (GIS) NWL do BIM modelu ve formátu IFC. Zdrojová data byla ve formě topologické sítě reprezentující kanalizaci jako linie (potrubí) a body (revizní šachty, čerpací stanice, křížení a další elementy). Data byla pro účely projektu poskytnuta ve formě ESRI Shapefile. Tato data byla exportována pro oblast centra města Newcastle upon Tyne z provozní databáze používané pro údržbu sítě. Data byla poměrně řídká a nebyla s nimi poskytnuta žádná standardní metadata. Součástí projektu tedy bylo nutné dekódování jak názvů jednotlivých datových polí, tak i kódů používaných pro ukládání dat.

Pro vytvoření BIM modelu ve formátu IFC jsme použili technologií xBIM Toolkit. Tato sada nástrojů umožňuje v plném rozsahu BIM data ve formátu IFC vytvářet, modifikovat i prezentovat. Jedná se o open source projekt, který využívají desítky komerčních i nekomerčních aplikací po celém světě pro práci s BIM modely. Díky použití otevřeného datového standardu a jeho otevřené implementace je zaručena transparentnost dat i procesů a NWL může kdykoli na výsledky projektu navázat a to i vlastními silami. Řešitelé projektu (prof. Stephen Lockley a Ing. Martin Černý, Ph.D.) jsou zároveň hlavními vývojáři platformy xBIM Toolkit.

Data ve formátu IFC jsou ze své podstaty do jisté míry implicitně klasifikována v rámci objektového modelu a tak je význam dat zřejmý již z dat samotných. Za jistý druh metadat by se v tomto případě dala považovat vlastní dokumentace IFC, která definuje funkční vlastnosti jednotlivých tříd. Zároveň je situace zásadně odlišná pro popisná data (atributy), která v IFC mají svůj popis, jednotky a typy hodnot odpovídající různým veličinám. V datech je tedy například explicitně definováno, že daná hodnota je průměr, jedná se o nezápornou délkovou míru a je v milimetrech. V původních GIS datech taková indikace nebyla, přitom v různých datových polích byly kombinovány různé jednotky. Tyto vlastnosti jsou zcela klíčové z hlediska interoperability různých nástrojů a systémů, protože IFC data jsou v tomto smyslu mnohem snáze zpracovatelná automatickými prostředky a na data lze tak snáze uniformě aplikovat nejrůznější analytické algoritmy.

V tradičních GIS jsou informace navázány na prostorovou reprezentaci objektu a jsou uloženy ve formě tabulek v relační databázi. Proti tomu v BIM modelech je podstatou abstraktní existence daného objektu. Geometrická reprezentace je jednou z informací, které se mohou vázat k danému objektu. Přitom je běžné, že objekt má zároveň několik reprezentací definovaných pro různý kontext. Základem je 3D a 2D reprezentace, kdy v obou případech je možné geometrii popsat jak na jednoduché základní úrovni běžné v GIS, tak i ve formě komplexních definic konstrukční geometrie. Abychom zdůraznili různé možnosti BIM, využili jsme popisné informace z GIS, jako výška, šířka a typ profilu potrubí (kruh, oblouk, ovál, obdélník nebo vejčitý profil) a vytvořili jsme 3D model, který přibližně odpovídá skutečné síti ve trojrozměrném prostoru.

Profily potrubí

Protože byla originální data pouze 2D a informace o výškovém umístění byly dostupné pouze pro velmi malou část sítě, využili jsme 3D model Virtual Newcastle-Gateshead (VNG), který vytvořila a udržuje Northumbria University. Ten obsahuje i triangulovaný model terénu, ze kterého jsme metodou Inverse Distance Weighting (IDW) interpolovali výšky vrcholů revizních šachet a dalších s povrchem souvisejících objektů. Model terénu jsme také použili pro interpolaci průběhu potrubí v kombinaci s informací o hloubce uložení.

Dalším zajímavým aspektem BIM modelu v porovnání s originálními GIS daty je možnost modelovat síťové vazby jako popisné informace. Na výsledný BIM model tedy mohou být přímo aplikovány síťové analýzy, aniž by byla dále potřeba geometrie. V GIS se za tímto účelem zpravidla vytváří specializované tabulky modelující uzly a hrany síťového grafu. V modelu IFC je tento vztah součástí základního objektového modelu. Významu takového modelu pak bude rozumět řada aplikací, které jsou schopny s takovými daty pracovat.

Přestože se i nadále jedná o poměrně schématickou reprezentaci reality, poskytuje dobrou představu o skutečné konfiguraci jednotlivých elementů sítě. Zvláště zřetelné je to v místech, kde se potrubí kříží v několika úrovních. Zároveň je díky obecným vlastnostem modelu ve formátu IFC jednoduché do budoucna model zpřesňovat, případně doplňovat o vysoce podrobné dílčí modely. Ty by byly zvláště užitečné například pro čerpací stanice a další technologie, které jsou v tomto modelu reprezentovány pouze bodem, nebo jednoduchým objemovým modelem.

BIM model from GIS data

Vzhledem k tomu, že výchozí data byla nekompletní, byly v některých případech použity relevantní informace odvozené od sousedních prvků sítě, nebo konstantní výchozí hodnoty. Výsledný model je tedy použitelný pouze pro demonstraci možností, ale není bohužel dostatečně kvalitní pro okamžité využití. Jedním z důležitých výsledků projektu tedy byla informace pro NWL o stavu dat v jejich databázi. Paradoxem přitom zůstává, že například kvalitní a reálné informace o 3D umístění jednotlivých prvků sítě i jejich rozměrech existují v analytických modelech pro hydraulické analýzy, které pro NWL provádí formou subdodávek různé společnosti. Tato data ale nejsou zpětně reflektována ve vlastních datech NWL. Během pilotního projektu se NWL nepodařilo tato data od subdodavatelů získat ani pro náš model. Obrázek výše ukazuje původní 2D GIS model sítě, 3D model vytvořený na základě parametrů z GIS modelu a v kombinaci s 3D modelem města a nakonec BIM model sítě zobrazený s modelem města pro orientaci v prostorovém kontextu.

Ukázka webové aplikace vytvořené nad modelem IFC

Abychom demonstrovali možnosti využití datového modelu IFC a dat samotných, vytvořili jsme prototyp jednoduché webové aplikace, která umožňuje prohlížet 3D model sítě v kontextu města a zároveň zpřístupňuje relevantní informace o jednotlivých elementech a to jak popisné informace, tak například i výkres obsahující detaily revizní šachty, nebo aktuální kamerový průzkum potrubí. Podstatné jsou i informace o souvisejících prvcích sítě, protože umožňují procházet data i bez 3D vizualizace. Prototyp může být dále rozšířen tak, že výsledná aplikace by mohla pokrýt všechny potřeby související s provozem a údržbou sítě. Aplikace nevyžaduje žádnou instalaci a využívá pouze webové technologie pro veškeré své fungování. Veškerá data jsou prezentována přímo z modelu IFC pomocí otevřených technologií xBIM Toolkitu.

Detailní informace o revizní šachtě

Výkres revizní šachty

Závěr

Pro informační model kanalizační sítě může být na základě naší analýzy v plném rozsahu použit standard IFC. V rámci pilotního projektu jsme vytvořili ukázková data pro území centra města Newcastle upon Tyne a demonstrovali jsme možnost využít je přímo pro vytvoření aplikace, která může zobrazovat relevantní informace o kanalizační síti. Do budoucna mohou být vyvinuty analytické algoritmy, které budou analyzovat přímo model sítě. Velmi jednoduchá bude například implementace síťových analýz nad sémantickými daty. Dalším potenciálním směrem rozvoje je internet věcí, kdy může být využito vysoké míry interoperability datového modelu ve standardním formátu k propojení se sítí senzorů poskytující informace o aktuálním stavu sítě, případně s možností automatického vyhodnocení některých situací. Tato oblast se v současné době prudce rozvíjí a je pro NWL zajímavá vzhledem k rozsahu provozované infrastruktury.

Ukázka interaktivního 3D modelu zde.

 

Přímý přístup k datům v BIM modelech

Posted Posted in BIM Standardy, Nástroje pro práci s IFC

Lidé si myslí, že jsou odborníky na IFC, když studují modely v prohlížeči. Tyto modely jsou ale dvakrát zkreslené. Poprvé při exportu, kdy nástroj na vytváření modelu vybírá která data budou uložena v IFC a jakým způsobem, podruhé pak v prohlížeči, který často volí zjednodušený pohled na komplexní data.

První zkreslení nebývá kritické, protože IFC nabízí bohatou datovou infrastrukturu pro ukládání dat o budovách a to jak v oblasti geometrie, tak v oblasti popisných dat, souvisejících dokumentů, klasifikací, popisu procesů a jednotlivých aktérů. Zároveň se podpora pro export do IFC v jednotlivých BIM nástrojích stále zlepšuje.

Druhé zkreslení však může být velmi zavádějící. Data v BIM modelu jsou zpravidla velmi komplexní a mnohé nástroje tak obětují věrnost zobrazované informace ve prospěch jednodušší prezentace pro uživatele.

xBIM, na rozdíl od většiny IFC nástrojů nabízí mnohem více. Jedná se o platformu nástrojů a komponent pro neomezenou práci s IFC daty a pro neomezený přístup ke všem aspektům modelu. Zároveň je možné data vytvářet, kontrolovat, transformovat a dále sdílet s kolegy či zákazníky.

Z jednotlivých částí umíme vytvořit pokročilé nástroje pro podporu nejrůznějších pracovních postupů založených na otevřených standardech. Naše nástroje jsou spolehlivé a vysoce efektivní i při práci s velkými modely v řádu stovek megabytů. Podporujeme IFC2x3, IFC4, COBie a další BIM standardy, které zajišťují maximální spolehlivost výměny informací a zároveň jejich trvanlivost, což je u stavebních projektů důležitý atribut, protože většina projektů trvá od svého počátku několik let.

Národní BIM knihovna

Posted Posted in BIM Standardy, Různé

Autor: Ing. Martin Černý, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební

Informační modelování budov (BIM) jako proces umožňuje efektivní spolupráci jak v rámci jedné organizace (takzvaný „malý BIM“), tak v rámci celého stavebního procesu (takzvaný „velký BIM“). Maximálního efektu v rámci stavebního procesu samozřejmě dosáhneme při použití metodiky a nástrojů BIM v rámci celého procesu [1]. Aby byla tato výměna informací možná, je nutné dodržovat strukturu dat, která bude konstantní skrze celý proces. Není nutné, aby byla tato struktura určena jako rigidní na samém počátku a pravděpodobně by to nebylo ani možné vzhledem k tomu, že stavební proces je velmi dynamický a podílí se na něm velké množství subjektů. Na začátku by však měla být stanovena struktura a rozsah dat, která budou dostupná na konci procesu. Pokud se zaměříme na BIM v rámci celého stavebního procesu, měl by to být investor, kdo určí strukturu a rozsah dat, která bude požadovat jako součást předání stavby, případně v jednotlivých etapách. Tak je tomu například ve Velké Británii [2], kde byl pro tento účel vyvinut nástroj BIM Toolkit [3]. Pokud stejný požadavek aplikujeme na BIM proces v rámci jedné organizace, získáme hierarchický procesní model, který obsahuje dílčí definice požadovaných informací, takzvaný Information Request (IR), které jsou částečně izolované a částečně naplňují IR z vyšších úrovní hierarchie.

Pro celý tento proces je zásadní, aby byla struktura informací co nejvíce stabilní v čase. To umožní zavedení standardních postupů a optimalizaci práce tak, aby množství přidané práce bylo vyváženo množstvím přidané hodnoty. V této souvislosti je nutné poznamenat, že aby byla práce s informacemi optimální, je vhodné aplikovat tzv. „Lean Information Modelling“, což lze přeložit jako „líné modelování“ a znamená to, že nepožadujeme a nemodelujeme informace, které nepotřebujeme pro vlastní potřebu, nebo nejsou součástí IR. Díky možnostem, které nabízí nástroje pro vytváření BIM modelů je snadné nechat se unést a vytvořit informačně velmi bohatý model. Pokud však nemají tyto informace další využití, jedná se přirozeně o aktivitu vysoce neekonomickou. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout i část týkající se množství požadovaných informací. Protože za pořízením těchto informací je množství práce, je třeba si uvědomit, že požadované množství informací bude také třeba ohodnotit tak, aby se IR staly regulérní součástí smluvního vztahu. Otázkou tedy zůstává: „Která data požadovat?“, „Jak strukturovat data?“, „Jak zajistit konzistentní tok informací během stavebního procesu?“, „Jak definovat IR?“, „V jakém formátu požadovat data?“. Odpovědí na první tři otázky může být používání jednotné knihovny BIM objektů.

Existující knihovny

Myšlenka knihovny BIM objektů není nová. Především v zemích, které již BIM delší dobu aktivně používají bylo nutné tuto problematiku řešit, a to minimálně na úrovni doporučení pro vytváření modelů stavebních výrobků tak, aby bylo dosaženo cílů, které si pro nasazení BIM v dané zemi stanovili. V následující části textu se zaměřím na tři objektové BIM knihovny, především na jejich silné a slabé stránky.

NBS National BIM Library (NBL)

Tato knihovna [4] začala vznikat ve Velké Británii v roce 2011 jako projekt National Building Specifications (NBS), který byl realizován BIM Academy, což je společný podnik Ryders Architecture a Northumbria University. V současnosti probíhá tvorba dat pro NBL zcela v režii NBS a NBL je jedním z hlavních produktů, které NBS nabízí pro BIM. NBL obsahuje jak obecné objekty, jako například typické zdi, okna, dveře a další, tak i objekty reprezentující konkrétní stavební výrobky konkrétních firem. Díky tomu je možné vytvořit model, který není navázán na určité budoucí dodavatele. Díky možnostem, které nabízejí nástroje pro vytváření modelů BIM je pak snadné později tyto obecné produkty vyměnit za produkty konkrétní. Pokud je struktura popisných informací obecných a konkrétních modelů shodná, je potom jednoduché vytvořit nové výkazy, výkresy a další odvozené dokumenty.

Aby byla zajištěna tato konzistence mezi jednotlivými druhy produktů, publikuje NBS i BIM Object Standard, který definuje jak strukturu popisných informací, tak obecné principy modelování geometrie. Tyto standardy jsou platformně nezávislé, to znamená, že nejsou cíleny na žádný konkrétní SW pro tvorbu BIM modelů. Produkty, které jsou publikovány v rámci NBL jsou publikovány v několika proprietárních formátech (Autodesk Revit, ArchiCAD, Bentley, Allplan, Tekla) a ve formátu IFC2x3 [5]. Ten sice v současnosti není použitelný přímo pro import do zmíněných nástrojů, ale jedná se o otevřený standard definovaný jako ISO. Díky tomu existuje velké množství SW, který je volně šiřitelný a lze s ním modely IFC prohlížet a přistupovat k datům modelu. Modely produktů ve formátu IFC tedy budou použitelné spíše v aplikacích, které budou využívat dostupných strojově čitelných popisných parametrů.

Modely produktů v NBL jsou dostupné zdarma pro všechny uživatele. Použití pro jinou knihovnu BIM objektů však licenční podmínky zakazují. Zdrojem financování projektu NBL jsou poplatky od výrobců stavebních produktů, pro které se jedná o atraktivní možnost nabídnout své produkty projektantům a architektům ve chvíli, kdy vytváří model budovy. Protože je NBS přímo autorem většiny modelů v NBL, je mimo jiné zaručena kvalita samotných modelů, což je nedosažitelné ve veřejně vytvářených repositářích, ať se jedná o kterýkoli BIM SW.

Popisné parametry v NBL lze rozdělit do tří skupin a to na IFC parametry, COBie parametry a parametry specifické pro UK, nebo které slouží jako reference do dalších databází NBS. Z parametrů IFC jsou bohužel definovány pouze parametry označované jako „Common“, jako například Pset_Wall_Common pro zdi. Standard IFC přitom obsahuje velké množství dalších parametrů, které by mohly být užitečné pro různé části stavebního procesu. COBie znamená Construction-Operations Building information exchange. Jedná se o standard, který vznikl v USA [6] a byl přejat do UK v rámci strategie zavádění BIM [7]. Jeho hlavním cílem je výměna a předávání dat o stavbách pro účely Facility Managementu. Z hlediska popisných parametrů stavebních výrobků definuje COBie 44 parametrů, především pro účely FM, jako je záruční doba, kdo provádí záruční servis a podobně. COBie parametry jsou stejné pro všechny stavební výrobky.

Jak jsem již uvedl, jsou modely NBL volně dostupné ve většině formátů pro běžně používané BIM SW. Pokud jsou v NBL modely produktů, které se používají v ČR, mohou je využívat i čeští projektanti a architekti. Pro takové použití může být však překážkou jazyk, protože všechny modely jsou přirozeně v angličtině a systém neumožňuje internacionalizaci obsahu. Diskuze o jazykové lokalizaci projektů je jistě nad rámec tohoto článku, ale faktem zůstává, že většina projektů v ČR se provádí v českém jazyce a proto je třeba mít v českém jazyce i modely jednotlivých produktů.

Při práci na britském projektu BIM Toolkit [3] jsem měl možnost pracovat s modelem, který byl vytvořen zcela z modelů stavebních výrobků NBL [4]. V rámci projektu jsme testovali modely, zda jsou v souladu s definovanými požadavky na obsah dat. Překvapivým zjištěním bylo, že přestože je struktura popisných dat definována v NBS BIM Object Standard, zdaleka ne všechny objekty v NBL tomuto standardu odpovídají, což znamená, že je obsah knihovny nekonzistentní. Zároveň se vyskytly rozpory mezi jednotlivými databázemi které NBS vytváří, byť popisovaly stejné produkty. Zároveň se ukázalo, že data NBL nejsou konzistentní v čase, protože autorské týmy v rámci NBS průběžně reflektují aktuální trendy ve stavebnictví a tomu uzpůsobují obsah dat a terminologii. To je na jedné straně jistě výhodou v současném dynamickém světě, ale z hlediska vytváření modelů pro stavební projekty, které trvají zpravidla několik let to představuje výrazný problém.

BIM Object

Jedná se o švédský komerční projekt [8], který umožňuje výrobcům stavebních výrobků propagovat své výrobky stejným způsobem jako NBL. Na rozdíl od NBL však není cílena na konkrétní stavební trh a tak je možné zde nalézt modely produktů z různých oblastí. Stejně jako NBL nabízí pro jednotlivé výrobky modely v různých formátech pro široce používané BIM SW.

Zajímavostí je, že jsou objekty v této databázi klasifikované do několika klasifikací. Žádná z nich bohužel není česká. Stejně tak jazyk většiny modelů je angličtina s výjimkou modelů, které vytváří český partner BIM Object.

Singapore BIM Library

Tato knihovna BIM objektů je silně inspirována britskou NBL a je zdarma dostupná pouze členům singapurského Institutu pro architekturu (Singapore Institute of Architects). Členství v této organizaci je placené a v Singapuru prakticky povinné pro všechny architekty. Veřejnosti nejsou modely z této knihovny dostupné. Oproti NBL obsahuje mnohem více obecných stavebních elementů, takže je lépe použitelná pro koncepční modelování, případně pro modelování pro veřejné zakázky, kdy není dán výrobce či dodavatel konkrétního stavebního výrobku.

Struktura informací

Jak jsem již uvedl výše, stabilní a dobře definovaná struktura popisných informací je základním předpokladem pro vytvoření BIM knihovny, která bude použitelná skrze všechny etapy stavebního procesu. Také jsem se již zmínil, že standard IFC definuje značné množství doporučených sad parametrů a jednotlivé parametry pro nejrůznější účely použití. Je to také oblast standardu, která se viditelně vyvíjí, protože zatímco ve verzi IFC2x3 bylo definováno 1856 parametrů v 317ti sadách, ve verzi IFC4 je to již 2434 parametrů v 408mi sadách. Obě uvedené verze byly publikovány jako ISO normy. IFC4 byla zároveň přejata do české sestavy norem jako ČSN ISO 16739 [9]. Proto jsme pro další práci přirozeně zvolili verzi IFC4.

Podstatným pozitivem při použití parametrů definovaných v rámci IFC je výše zmíněná internacionalizace. Organizace buildingSMART, která je autorem standardu IFC zároveň realizuje projekt buildingSMART Data Dictionary (bSDD). Tento projekt umožňuje na základě identifikátorů předdefinovaných parametrů vyhledat název daného parametru v dalších jazycích, které jsou ve slovníku uvedeny [10]. V současnosti existuje pro většinu parametrů překlad do japonštiny a korejštiny, pro část parametrů do němčiny a samozřejmě do angličtiny, která je nativním jazykem standardu IFC. Protože žijeme v době globální ekonomiky, považuji za velmi důležité tuto vazbu zachovat, protože může do budoucna značně zjednodušit jak realizaci mezinárodních projektů, tak realizaci zahraničních projektů českými firmami (tedy export české vysoce odborné práce).

Na následujícím obrázku je ukázka doporučených parametrů pro kterýkoli stavební element:


Obrázek 1: Příklad doporučených parametrů pro stavební elementy z oblasti hodnocení dopadu na životní prostředí

 

Klasifikace stavebních elementů

Pro vyhledávání a společné porozumění je zásadní klasifikace jednotlivých stavebních elementů. V České republice neexistuje jednotná klasifikace, která by byla používána napříč celým stavebním procesem, byť by to z hlediska problematiky BIM bylo velmi užitečné. V současnosti se tedy používají různé klasifikace pro různé oblasti činností, jako například TSKP pro rozpočtování v cenové soustavě ÚRS, klasifikace stavebních děl (CZ-CC) používaná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) pro klasifikace staveb jako takových nebo klasifikace produkce (CZ-CPA) používaná ČSÚ pro klasifikaci veškeré produkce, což znamená, že produkce týkající se stavebnictví je zde rozložena v mnoha částech.

K tomu lze připočíst další rozdělení stavebních elementů, byť se nejedná o klasifikace v tradičním smyslu. Těmi mohou být například struktura již uvedeného standardu IFC [9], nebo rozdělení související s požadavky na stavební výrobky s označením CE podle nařízení (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích [11]. Poslední dva považujeme za nejvíce relevantní z hlediska projektu BIM knihovny. CPR se přímo týká téměř všech výrobků a jedná se o třídění známé výrobcům, kteří by měli poskytovat informace o výrobcích. IFC na druhé straně reprezentuje standardní třídění objektů v BIM modelování, což je třídění dobře srozumitelné pro uživatele BIM nástrojů, coby uživatele dat o stavebních výrobcích. Z hlediska BIM knihovny je tedy praktické klasifikovat všechny objekty v knihovně minimálně podle těchto dvou klasifikací. Vznikne tím praktický průnik, kdy budou data v knihovně strukturovaná a tříděná srozumitelně jak pro výrobce, kteří dodávají kromě výrobků samotných i data, tak pro architekty a inženýry, kteří data používají ve svých projektech a ručí za stavbu jako celek, nebo za některou její část.

Industrial Foundation Classes (IFC4)

Jak bylo řečeno výše, je standard IFC4 [12] přejatý do české sestavy norem jako ČSN ISO 16739 [9]. Zároveň probíhá proces přejmutí ISO 16739 do systému norem EN, které jsou pro nás jako pro členy Evropské unie také automaticky platné. IFC je především datový standard, který popisuje jak ve strojově čitelné formě ukládat informace popisující budovu jako objektový informační model (BIM). Protože se jedná o objektový informační model, jsou jednotlivé typy objektů uspořádány v hierarchické struktuře. V levé části obrázku 1 je zobrazena část této struktury. Kromě objektů reprezentující konkrétní stavební elementy obsahuje IFC komplexní infrastrukturu pro popis jednotlivých aspektů modelu včetně geometrie. To však není podstatné z hlediska klasifikace stavebních výrobků. Těch se týkají především objekty, které se v hierarchii nacházejí pod IfcSystem, IfcMaterial a především IfcProduct [12].

Pokud budeme pro práci s BIM modelem používat přímo data ve formátu IFC, lze považovat IFC za implicitní klasifikaci. Když architekt či inženýr používá k práci BIM nástroje a přenáší své znalosti, představy a zkušenosti do modelu stavby, jsou jednotlivé objekty již určitého typu, který reprezentuje zamýšlený koncept. Když například v BIM nástroji vymodelujeme zeď a v ní okno, bude IFC model obsahovat objekt IfcWall reprezentující zeď, IfcWindow reprezentující okno a IfcOpening reprezentující otvor ve zdi ve kterém je okno umístěno. Aniž by tedy byla provedena jakákoli explicitní klasifikace objektů v modelu, jsou uvedené objekty implicitně klasifikovány do kategorií, které jsou popsané ve standardu [9].

Existuje i názor, že IFC není vhodné pro použití jako klasifikace, protože není možné v modelu vytvořit abstraktní objekty na vyšší úrovni hierarchie, jako například IfcBuildingElement zobrazený na obrázku 1. Tento argument však není oprávněný, protože na této abstraktní úrovni můžeme definovat vlastnosti či požadavky a můžeme do této kategorie zařazovat elementy z hlediska práce s informacemi. Pokud potom získáme model ve formátu IFC, jsou jednotlivé objekty implicitně klasifikované a platí pro ně specifikované vlastnosti i požadavky. Pokud budeme pracovat s daty v jiném formátu, nevztahuje se na tato data omezení z žádného hlediska a lze s IFC pracovat jako s jakoukoli jinou klasifikací.

 

Construction Product Requirements (CPR)

Construction Product Requirements [11] , neboli nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 stanovuje harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Pro projekt BIM knihovny je důležitý ze dvou důvodů. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o nařízení, kterým by se měly řídit téměř všechny stavební výrobky z hlediska požadavků na jejich vlastnosti.

Článek 3 tohoto nařízení stanovuje základní požadavky na stavby a základní charakteristiky stavebních výrobků, kdy základní požadavky na stavby stanovené v příloze 1 představují základ pro přípravu normalizačních mandátů a harmonizovaných technických specifikací. Základní vlastnosti stavebních výrobků pak mají stanovit harmonizované technické specifikace (tj. EN nebo ETA) ve vztahu k sedmi základním požadavkům na stavby. Těmi jsou podle přílohy č. 1 mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla a udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Podle informací z Technického a zkušebního ústavu stavebního se jedná celkem o 585 harmonizovaných norem EN pro stavební výrobky, 4209 Evropských Technických Schválení (ETApp) podle CPD a 710 Evropských Technických Posouzení (ETAss) podle CPR. Ani soubor harmonizovaných evropských norem ani soubor ETA nemá strukturovanou podobu, ale jako minimální rozdělení je v příloze IV CPR uveden soupis 35ti skupin stavebních výrobků, podle kterých se člení Rozhodnutí Komise k postupům posuzování shody. Některé progresivní výrobky mohou být mimo tyto skupiny, ale naprostá většina stavebních výrobků by měla do některé z těchto skupin patřit. Následující ukázka představuje prvních 13 z celkových 35ti skupin:


V rámci projektu BIM knihovny bude použito aspoň těchto 35 základních skupin stavebních výrobků a lze doufat, že do budoucna budou související normy také více strukturované pro lepší orientaci v požadovaných parametrech. Důležitým důsledkem aplikace uvedených norem a nařízení je, že lze zjistit, které parametry musel výrobce deklarovat při uvedení výrobku na trh. Je tedy pravděpodobné, že hodnoty těchto parametrů je možné od výrobce získat.

Závěr

V rámci projektu BIM knihovny do současné doby vzniklo několik výstupů. Primárním cílem bylo vytvořit portál, který bude fungovat jako distribuční platforma pro BIM knihovnu a bude splňovat cíle uvedené výše v tomto textu. Tento portál je nyní funkční v testovacím provozu. Aby však bylo možné udržet konzistentní informace o stavebních výrobcích v rámci projektu, soustředili jsme nemalé úsilí na relevantní standardy a příklady z praxe. Jako hlavní standardy pro práci s BIM daty v rámci české BIM knihovny jsme identifikovali IFC (ČSN ISO 16739) [9] a CPR (EU 305/2011) [11]. Z toho IFC považujeme za zásadní také z hlediska prvotní definice doporučených parametrů pro jednotlivé stavební prvky. V rámci projektu jsme nechali přeložit definice jednotlivých sad parametrů a také názvy a definice datových objektů, které jsou relevantní pro komunikaci o stavebních elementech. Vytvořili jsme nástroj pro práci s těmito základními daty, aby bylo možné je procházet ve strukturované s srozumitelné formě. Doufáme, že projektem BIM knihovny i jednotlivými dílčími výstupy se nám tak podaří přispět k používání BIM metodiky na projektech.

Tento článek vznikl za podpory Technologické agentury ČR, projekt TE02000077

Reference

  1. ČERNÝ, Martin, Štěpánka TOMANOVÁ, Barbora POSPÍŠILOVÁ a Rudolf VYHNÁLEK. BIM Příručka [CD]. Praha: Odborná rada pro BIM, 2013 [cit. 2013-11-04]. ISBN 978-80-260-5297-5. Dostupné z: www.czbim.org
  2. ROYAL INSTITUTE OF BRITISH ARCHITECTS. BIM Overlay to the RIBA Outline Plan of Work [online]. 1. 15 Bonhill Street, London EC2P 2EA: RIBA Publishing, 2012, May 2012 [cit. 2012-09-16]. ISBN 978 1 85946 467 0. Dostupné z: http://www.ribabookshops.com/item/bim-overlay-to-the-riba-outline-plan-of-work/78038/
  3. NBS BIM Toolkit: The easy way to define who is doing what and when on your Level 2 BIM projects. NBS [online]. Newcastle Upon Tyne, United Kingdom, 2015 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.thenbs.com/bimtoolkit/
  4. 4 National BIM Library [online]. United Kingdom: NBS, 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.nationalbimlibrary.com/
  5. IFC2x3 – Final Documentation. BUILDINGSMART INTERNATIONAL LTD. Building SMART: International home of OpenBIM [online]. 2×3. [cit. 2011-04-24]. Dostupné z: http://buildingsmart-tech.org/ifc/IFC2x3/TC1/html/index.htm
  6. Construction-Operations Building Information Exchange (COBie). Whole Building Design Guide [online]. Washington, USA: National Institute of Building Sciences, 2014 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.wbdg.org/resources/cobie.php
  7. ISBN 978 0 580 85255 8. Collaborative production of information: Part 4: Fulfilling employer’s information exchange requirements using COBie – Code of practice. 1. London, United Kingdom: The British Standards Institution, 2014.
  8. BIM Object: The BIM world has changed [online]. International: -, 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://bimobject.com/en
  9. ČSN ISO 16739. Datový formát Industry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu. 1. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014.
  10. BuildingSMART Data Dictionary: ISO 12006-3 based ontology for the building and construction industry [online]. www: buildingSMART, 2016 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://bsdd.buildingsmart.org/
  11. EVROPSKÁ UNIE. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011: podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. In: . Brusel: Evropský parlament, 2011, ročník 1., číslo EU 305/2011.
  12. IFC4 Documentation. BuildingSMART: International Home of BIM [online]. International, 2013 [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.buildingsmart-tech.org/ifc/IFC4/final/html/index.htm

Co přináší IFC4?

Posted Posted in BIM Standardy

Každý, kdo se zajímá o BIM, již pravděpodobně narazil na zkratku IFC (Industrial Foundation Classes). Jedná se o otevřený datový standard, který slouží ke komunikaci mezi systémy a jednotlivými účastníky stavebního procesu. Autorem a správcem tohoto standardu je organizace buildingSMART (dříve International Alliance for Interoperability). Poprvé byl publikován ve verzi IFC2x v roce 2000. V roce 2007 byla publikována verze IFC2x3 TC1, kterou podporují prakticky všechny rozšířené softwary, které pracují s daty BIM.

Aktuální verzí je IFC4 (původně IFC2x4). IFC4 je také publikováno jako plnohodnotný standard ISO 16739:2013. Zároveň byl převzat do našeho systému norem jako ČSN ISO 16739 s účinností od 1.9.2014. To znamená, že je možné se na něj odvolávat i v rámci našeho systému norem.

IFC umožňuje popsat kromě geometrie také vlastnosti jednotlivých elementů, tak jak jsou zvyklí o nich uvažovat uživatelé nejrůznějších SW, včetně materiálového složení, kvantit (ploch, objemů, délek) a jejich vztahů. IFC4 definuje za tímto účelem více než 700 datových typů. Zároveň je možné v IFC4 lépe popsat 4D, 5D a nD modely. To sice většinou nespadá do funkčnosti nástrojů pro geometrické modelování, ale využitelnost IFC4 je mnohem širší, než pro pouhou geometrickou koordinaci.

Některé SW již začínají IFC4 podporovat a tak se můžeme jistě těšit na další zlepšení v oblasti interoperability systémů, která doufejme povede i k lepší spolupráci mezi odborníky.

BIM ve směrnici 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek

Posted Posted in BIM Legislativa

Směrnice 2014/24/EU byla vydána z mnoha důvodů, které jsou shrnuty v úvodu směrnice. Představují tedy východisko celé směrnice a její vymezení vůči předcházející směrnici. Z hlediska významu pro oblast stavebnictví je třeba vyzdvihnout, že veřejné zakázky ve stavebnictví jsou uvedeny ve směrnici na mnoha místech explicitně. Z toho je zřejmé, že se jedná o oblast, pro kterou jsou veřejné zakázky zásadní a tato směrnice se na ní explicitně vztahuje.

Na přípravě nové směrnice se podílely státy, které v posledních letech zavedly BIM do veřejných zakázek povinně. V některých případech s omezením na zakázky nad určitý finanční limit, jinde paušálně. Je však důležité si uvědomit, že tyto státy zajistily, že BIM je možné vykládat jako nediskriminační prostředek pro podporu soutěže a transparentnosti ve veřejných zakázkách. Přestože není informační modelování budov ve směrnici nikde explicitně uvedeno, je ve směrnici množství odkazů, které na BIM ukazují jako na nástroj, který může být úspěšně použit pro naplnění směrnice a podporu cílů, které směrnice stanovuje. Stát má možnost být zodpovědným a informovaným investorem.

Komentar_smernice_previewProtože se jedná o zásadní dokument pro použití BIM ve veřejných zakázkách, vytvořili jsme jako pracovní skupina Odborné rady pro BIM komentář směrnice, kde jsme se  pokusili tyto odkazy identifikovat a ukázat, jak podle našeho odborného názoru BIM souvisí s uvedenou směrnicí. V textu jsou zachovány odkazy na jednotlivé části směrnice, takže je možné jej použít jako návod na čtení směrnice se zaměřením na význam a použití informačního modelování.

Prezentace tohoto komentáře z BIM Day 2014 je k dispozici zde.

První česká BIM příručka

Posted Posted in BIM Standardy

Pojem informačního modelování budov (BIM) je již dobře známý, ale jeho obsah je často zahalen množstvím nejasností a zkreslen marketingem prodejců jednotlivých nástrojů pro modelování staveb. V roce 2011 vznikla v České republice Odborná rada pro BIM, která se snaží být v této oblasti nezávislá a snaží se podporovat zavádění BIM do české stavební praxe. V loňském roce (2013) vznikla pod vedením Ing. Martina Černého z Centra AdMaS pracovní skupina BIM & standardy a legislativa, která má za cíl zabývat se standardy v procesech informačního modelování budov. Velkou předností pracovní skupiny je to, že její členové pochází z různých oblastí stavebnictví a pro svojí práci používají různé nástroje, takže výstupy práce skupiny mají vysoký potenciál být platformně nezávislé. To je také jedním z principů pracovní skupiny i Odborné rady pro BIM.Prirucka_resize

Již během prvních jednání skupiny byly identifikovány hlavní problémy s rozšířením BIM do české stavební praxe. Jedním z důvodů je právě množství dohadů a nepřesností, které pramení z neexistence uceleného materiálu o BIM v češtině, pokud pomineme uživatelské příručky jednotlivých SW. Proto pracovní skupina jako svůj první výstup vytvořila první českou BIM příručku, inspirovanou různými již existujícími příručkami v zahraničí. Příručka je dostupná zdarma na adrese http://issuu.com/czbim/docs/bim-prirucka-2013-v1 a v blízké době bude dostupná i v tištěné verzi.

V úvodu jsou pro uvedeny zahraniční zkušenosti s BIM, protože některé státy jej již vyžadují u veřejných zakázek povinně a u nás by se mohlo mnohé změnit s novou evropskou směrnicí o veřejných zakázkách, která již byla schválena a musí být do české legislativy přejata nejpozději do dvou let. Směrnice totiž umožňuje mnohem více zohledňovat kvalitu a hodnotu výsledné dodávky a tak by se již nemělo soutěžit na nejnižší cenu, jak je tomu zpravidla v současnosti. Důležitým nástrojem v tomto směru bude možnost soutěžit na náklady na celý životní cyklus stavby. Zároveň směrnice pobízí jednotlivé státy, aby pro veřejné zakázky maximálně využívaly elektronických komunikačních kanálů. Obojí nahrává využití BIM pro vyhodnocování a dokladování požadovaných vlastností staveb. To také není náhodou, protože na přípravě nové směrnice se velkou měrou podílely již uvedené země, které BIM v nějaké míře požadují povinně. Během přípravy se tak snažily zajistit, aby jejich požadavky nebyly považovány za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací.

Cílem autorů příručky nebylo vytvořit vyčerpávající materiál popisující veškeré standardy a postupy, ale spíše objasnit hlavní pojmy a pokusit se o výčet přínosů a potenciálních komplikací pro jednotlivé odbornosti ve stavebnictví od architekta a projektanta stavební části přes statika, rozpočtáře a zhotovitele až po certifikaci návrhu stavby a facility management. Podrobnější materiály budou výsledkem další práce skupiny. Doufejme, že tato příručka přispěje k lepšímu povědomí o BIM a tím i k lepšímu stavebnictví u nás.

 

 

Přichází čas pro BIM ve státní správě?

Posted Posted in BIM Legislativa

Většina lidí, kteří se pohybují v oblasti stavebního průmyslu již o informačním modelování budov (BIM) slyšela. Pro ty, kteří neví, co si pod tímto pojmem představit, provedu jen krátké shrnutí. Předně se jedná o nový přístup ke stavebnictví a ke spolupráci na stavebních projektech. I když se BIM překládá z angličtiny jako „Informační modelování budov“, není to úplně přesné, protože metodika práce a související nástroje se používají i v oblasti infrastrukturních staveb a v dalších sektorech stavebnictví. Hlavní myšlenkou je postoupit od sdílení dokumentů a výkresů ke sdílení informací. Ať už je to na v rámci jedné organizace (což se označuje někdy jako osamělý BIM), nebo lépe mezi jednotlivými organizacemi. Čím více účastníků projektu přistoupí na tuto metodu práce, tím jsou celkové úspory potenciálně větší. Situace samozřejmě není zatím tak ideální, ale to je spíše na vrub nedokonalých nástrojů a zažitých pracovních postupů, než přístupu samotného.

V některých zemích je již BIM povinný pro stavební zakázky pro státní správu. Z Evropy jsou to především severské země (Norsko, Finsko, Dánsko) a potom Velká Británie, kde bude BIM povinný pro všechny státní zakázky od roku 2016. Proto je do tohoto sektoru v posledních letech investováno nemalé množství finančních prostředků na vývoj standardů, vzdělávání, výzkum a vývoj a další podpůrné aktivity. Výsledkem je nebývalé oživení jinak stagnujícího průmyslového sektoru s průběžným cílem expandovat maximální měrou na světový stavební trh. Setkal jsem se u nás i s názorem, že BIM je hotový a že na něm není žádný výzkumný potenciál, což si pravděpodobně Britská vláda nemyslí a zatím to vypadá, že se jim daří.

Téměř každý, kdo se dostatečně seznámil s metodikou BIM uznává, že přínosy převažují negativa a to na různých úrovní od koordinace profesí a detekce kolizí přes automatickou generaci výkresové dokumentace a snadné provádění změn až po integrovaný přístup k navrhování, kdy jsou průběžně zapojení odborníci napříč odbornostmi a mají tak možnost ovlivnit návrh stavby ještě ve fázích, kdy je možné významně ovlivnit výsledné parametry, ať se jedná o komfort, energetickou náročnost, nebo finanční proveditelnost. Podstatný je také přínos v oblasti správy majetku, kdy je možné spravovat opravdu zodpovědně majetek, ke kterému existují patřičné informace již od fáze návrhu.

U nás se zpravidla setkávám s odhadem, že k širokému použití v České republice dojde nejdříve za mnoho let, protože státní správa není pružná a mnoho lidí ve skutečnosti nechce spolupracovat, pokud k tomu nejsou přinuceni, podobně jako tomu je ve Velké Británii. Velkým pokrokem směrem k tomu je však nová evropská směrnice o veřejných zakázkách. Ta by měla zajistit, aby byla předmětem veřejné soutěže především výsledná hodnota, nikoli nejnižší cena, jak vyplývá z tiskové zprávy evropského parlamentu. Nová legislativa by měla nastavit rovné podmínky napříč unií a podpořit růst ekonomiky. Zároveň by podle tiskové zprávy měla klesnout úroveň spojené administrativy až o 80%.

Větší váha by měla být kladena na kvalitu, životní prostředí, sociální aspekty a inovace. Také je důležité, že kromě ceny bude možné soutěžit o náklady na životní cyklus staveb. To nahrává právě měřítku kvality stavebních prací a využití BIM jednak pro analýzy, ale především pro prokazování kvality vůči zadavateli. Je třeba dodat, že se do přípravy nové směrnice aktivně zapojily již zmíněné státy, které BIM v nějaké míře vyžadují. Snažily se především zajistit, aby nová směrnice jejich požadavky nepovažovala za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací. Směrnice zároveň doporučuje maximálně využívat elektronické komunikace a nástrojů pro veřejné zakázky, což opět nahrává BIM ve smyslu automatizované práce s informacemi a například i automatického vyhodnocení, zda návrh splňuje podmínky zadavatele.

Česká republika má nyní maximálně 24 měsíců (od 4.2.2014) na to, aby evropskou směrnici přejala do svého právního řádu. Díky této směrnici se tak otevře možnost požadovat BIM v rámci veřejných zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality dodávaného díla. Tak je tomu právě i v uvedených severských zemích a Velké Británii. V Británii na to pak navazuje snaha lépe hospodařit se státním majetkem.

Autor: Ing. Martin Černý

Zdroje:

Tisková zpráva Evropského parlamentu:

http://www.europarl.europa.eu/news/en/news-room/content/20140110IPR32386/html/New-EU-procurement-rules-to-ensure-better-quality-and-value-for-money

Schválený návrh nové směrnice:

http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/modernising_rules/COM2011_897_en.pdf

Vliv Spojeného království na směrnici z hlediska BIM:

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/34710/12-1327-building-information-modelling.pdf

http://www.construction-manager.co.uk/news/eu-votes-embed-bim-europe-wide-procurement-rules/

BIM příručka:

http://issuu.com/czbim/docs/bim-prirucka-2013-v1